Prolog - O vojně

Dříve než se milé děti seznámíme s myslivcem Lojzíkem, chtěl bych vám povědět nějaký zážitek z vojny. I stalo se, že jsem musil naverbovat. Vétřieskou jsem tam jezdil kolem dokola. Ano, byly to zlé časy. Já, ač churavý, byl jsem převelen do nepřístupných oblastí pohraničí s Ukrajinou. Bakov nad Jizerou, to ještě šlo, ale východní Slovensko, to bylo panečku peklo. Klukům omrzaly uši. I stalo se, že jsem dostal funkci. Stát jsem v hlídací věži uprostřed tábora a počítal kolečka vojínům, kteří v trenkách obíhali kolečka kolem kasáren v třicetistupňových mrazech. Viděl jsem mladého hocha, jak ho uhonili, když běhal nahoru dolů do kopce a pak se skácel mrtev k zemi. Viděl jsem, jak přejeli kamošovi vétřieskou nohu. No zkrátka síla.

Ale pak tam došel ten velitel. Maďar. Neměl téměř zuby, ale nešišlal. A v tom jsem si řekl...

Pokračování příště.