Majdanským hrdinům II

Tyto řádky zde tímto věnuji mým slovanským bratrům a sestrám na válkou zmítané Ukrajině. Chtěl jsem vyjádřit pocit sounáležitosti všem hrdým a statečným obráncům vlasti a Evropy a zároveň ale trpícím a plavícím rodičům svých dětí 

Měl jsem sen na zlověstným ránem

Pln nenávisti, boje a zloby

V němž krutý vůdce zažehl plamen

A lid statečný se nepodvolil 

Viděl jsem děvčátko halené v modrožlutou vlajku 

dcerušku jíž šeptal jsem pohádky

učil pirožky péct a hrát na balalajku 

a nelze to vzít nazpátky 

Hruď jak jeden zvon a horká slza po líci

Rudý tam netvor radostí skákal 

děsem já budil se, modlil. A plakal

Klaním se v úctě, otcové, matky 

zdobeni štíty lásky a práva 

Trpíte činy zla, co nelze vzít zpátky 

Sláva Ukrajině! Hrdinům sláva!