Lojzovy patálie

1. chlup

Žil byl myslivec Lojza a jeho žena Eva. Tropili spolu různé blbosti i jiné blázniviny, ale o těch v této knize není řeč. Eva vozila Lojzu v kolečkách přes lávku nad potokem, až se stalo, že manžela převrhla do potoka. Pištěla. Lojza ztichl. Ozvalo se čvachtání. Lojza se nořil do bahna a vody. A tam dole, v tom páchnoucím bahně si tento muž uvědomil jednu věc. Věc, která hýbe světem. Totiž, že se mu chce na záchod. No ba. Ale uvízl v bahně. "Co teďkaj?" pomyslel si ten ťulpas.

V tom přiletěl holoubek. Lojza pohlédl vzhůru a hle. Holoubek si ulevil. Přímo do Lojzova oka. Pak se Lojza naštval a vyskočil jak papírový čertík. A utíkal do kostela. Tam si klekl a modlil se. A náhle uviděl světlo. Tak jako tehdy v šestnácti letech... To stejné, silné světlo.

Není to záhada? Není. Je to zázrak.