Jedeme si poklidně z parádního slavnostního předávání maturitního vysvědčení, bylo to plné radosti. Byla mše - a v ní kázání o tom, jak je pro zralost důležité rozhodnout se pro to či ono - s tím, že se nám ta druhá z cest navěky uzavře. O tom, že…

Mám za to, že naše civilizace skončila a nyní je v bolestné agónii. Jde jen o to, kdo jí udělí euthanasii nebo o to, zda spáchá sebevraždu. Jen přežívá, poněvadž ti, kdo mluví o hodnotách a prioritách společnosti, která jimi byla nesena, nemají…

Pane prezidente, ústavní činiteli píšu Vám, že lidi v ČR snad úplně zapomněli na Vaše urážení, lži, lidí ponížených, ve Vaší vládě sračky, rozkrádačky, pár skoro zavražděných... Nevím, v co lid dnes doufá, asi v Káťu a Šloufa A nám ostatním nezbývá…

Kutálím se z kopce hrozně to skáče je mi do pláče ale ne z bolesti spíš jen tak z radosti, z rozmaru, z blbosti Kutálím se až k nevíře z velkého kopce k šílené díře jak tlustá želva bez krunýře A tu jámu přeletím nevzdory všem prokletím Zazpívám…

Pokora... To je víra - to je pokleknutí v poledne, to je nedělní den odpočinku, to je pohlazení větvičky rašící révy. To je úcta před posvátným darem přírody. To je uznání maličkosti člověka. To je bázeň před přesažným vlivem Božím. Pokora je…

Za obzor Hledím až za obzor za obzor v dnešním dni nechám někde tam v dáli starosti v červáncích rozpouštět se Nehledím na dozor na přísné povinnosti hladím kůru stromu laskám se vánkem do sytosti Trampoty, bolesti i zlé osudy lidí utekly v mlze…

Píseň vinici Přes dráty zelené čáry plné života po kterých stéká modrá voda vidím A prsty hladím barvité žíly a a průsvité bubulky v dojetí s posvátnou úctou k daru Božímu vnímám Otevírám černou půdu a majestátný keř dýchá a bere si pro život sílu a…

Snažím se býti člověkem dobrým, nikdy ne však normálním a obyčejným.

Přelétla i přelétá mi přes nos spousta podnětů, chtěl jsem psát, ale není čas. Nezbývá, než to všecko více žít. A třeba po čase na blog přispěji. :D Díky Bohu za život, za přírodu, které si stále více vážím, za moje nejdražší, které mám tolik rád.…

Houslista Kouzlo uniká mezi prsty někam nahoru kam jen těžko dohlédneš kam srdce zkroušené svou mysl upíná Vznášíš se v oblacích jako pták a pak níž, jen níž po slávě pád po pádu sláva Jak čest vždy z hrobu znovu vstává tak pryští voda v potoce hrůz…