Život je hra, hrej ji. (Matka Tereza)

Děťátko

Sedím na autobusovém nádraží v Brně. Čtu si v duchu absolventskou práci, kterou jsem si nechal právě svázat. To zas bude stresovité srandy kopec, říkám si. Letmým okem zahlédnu mladou ženu, tak kolem třicítky. A slyším její hlas: „Tak a teď pojedeme autobusem. Dojdeme domů a pak se zajdeme podívat na zahrádku a zalejeme papričky, ano? No, pak se napapáš a to už budeme pak úplně doma a...“ Nenápadně se tím směrem podívám s tím, že uvidím roztomilé děťátko. Ale kdeže, ta žena mluvila na psa!

Příště si tu absolventku na tom nádraží budu číst asi nahlas...

 

Zobrazeno 936×

Komentáře

svíce

Taky máme doma psa a když s ním jsem sám,tak si taky povídáme.Mám ho rád i když mě už několikrát pokousal.Bůh nás má taky rád, i když jsme Ho svými hříchy kolikrád pokousali.

Pavel Husák (yetti)

Taky máme zvířata. To bych mohl vyprávět. Ake je to spíše krutá historie. :-D Kočka si jednou lehla někde do asfaltu, tak se jí na břicho nalepily různé věci, kousky dřeva, igelitový sáček, hlína a kdoví sco ještě a to vše tahala za sebou. Ale protože se mne velmi bojí (nevím proč), tak mi nedovolila, abych jí břímě odňal. Po čase to bylo dobré. O tom, jak seděla v hrobě, abychom do něj nemohli vložit její nešťastnou náhodou uhynuvší dceru raději nebudu vyprávět. :-D<br />
<br />
Máme i pejska. Je to Blekina, ale říkáme jí Vředyna, protože se jí vždy po zimě udělají po těle vředy. Moc si s ní nepovídám, poněvadž jsem se jí jednou ptal, proč se jí loupou uši a ona se jen překulila na záda. A mlčela. Tak si říkám, nakašli si. :-D

Pavel Husák (yetti)

Jinak se zvířaty si taky často povídám. Zvíře je dar od Boha, se který se musíme učit zacházet.

Pavel Husák (yetti)

S odstupem času musím zdůraznit, že netřeba brát můj komentář toliko vážně. Vadí mi jen, když se zvíře povyšuje nad člověka. :(

Zobrazit 4 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková