Výzva: Nebojte se!

"K vítězství zla stačí, když budou dobří lidé sedět se založenýma rukama." Edmund Burke

Nebojte se říct svůj názor na dění kolem sebe. Nebojte se!

Nebojte se říct svůj názor i těm „povolanějším“ - teď mám na myslí především kněze.

Věcná a slušně řečená kritika přinese dobré ovoce.

Tyto řádky píšu v návaznosti na článek Kam kráčíš, církvi? Víte, v celé naší zemi se blíží diecézní setkání mládeže. A chtěl bych vás všechny povzbudit. Setkáte-li se třeba právě na diecézku či na podobné "masovce" s nějakou přednáškou, která vám nesedí, nebojte se ozvat. Nebojte se říct svůj názor! Na trefně vyřčené otázce, na vyslovení vlastního názoru není nic špatného. Možná, že nebudete in. Možná budete v očích některých drzými heretiky. Když se zvednete a řeknete, co cítíte a půjdete tak třeba proti stylu kněze, který přednáší, možná se za vás kamarádi budou stydět. Budou si říkat: "No teda, toto si dovolil říct tomuto knězi, takovému humoristovi a borci, ježda, a před tolika lidmi!" Ale nakonec vám třeba jednou poděkují.

Mějme na paměti, že kněz má své přednosti, ale je to člověk nedokonalý, jak praví i mé bolestné zkušenosti - a že  těch nedokonalostí je! Jasně, známá fráze. Ale já to myslím vážně. Nejen laik, ale i kněz je jen člověk. Opravdu! Je to tak, se vším všudy, věřte tomu. Nebojte se říct tam a tam, co se vám nelíbí. Že třeba něco řekl necitlivě, nesprávně atd. Nejen kněz má kázat laikům, ale i laici kněžím. To je můj názor.

Jít proti proudu v dnešním světě je těžké, ale jít proti proudu v církvi je těžší.

Tuto větu chápejme prosím v kontextu těchto řádků. Citlivě vnímejme jeden druhého jako Boží tvory, ale nebojme se říct svůj postoj, nebojme se naslouchat hlasu svědomí. Nejen laici potřebují formaci. Nejen laici potřebují obrácení. Nejen laici potřebují oporu, povzbuzení i kritickou zpětnou vazbu. Nejen laici potřebují slyšet názor druhých, nejen laici potřebují vedení.

To vše totiž potřebují i kněží, kteří jsou, stejně jako my, lidé!