Stařeček v parku
Zima až praští
i pole bílé
sýkorky baští
jsou v plné síle
Stařičký strýček s hůlčičkou v parku
počítá vločky
o vnoučcích, sportu, rybkách v akvárku
sní si teď mlčky
Mrazem je rudý
z nosu mu kape
proč přec byl chudý
dneska už chápe
"Nač bylo bohatství, peněz a slávy
to pravé štěstí dnes poznat mohu
vždyť v lidském srdíčku poklad je pravý"
a tichým pláčem modlí se k Bohu
Milý Pavli,<br />
je to moc pěkné.<br />
Dokud budeš hledět na malé denní zázraky s obdivem, dokud je nepřestaneš hledat a obdivovat se jim, dokud nepřestaneš pátrat ve svém srdci a nepřestaneš se ptát proč? - budeš žít a smát se.<br />
Chceš-li se stát zničeným člověkem (byť bys byl sebemocnější, sebeznámější a sebemovitější), opusť tyto malé zázraky, něžnosti, "obyčejnosti".<br />
<br />
Takto ke mne mluví tvá báseň.<br />
Děkuji.
MariaJana: Pěkně řečeno. Díky vám všem.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.