Cítíš to? Nasaj a podívej se,
rozhlédni se.
Slyšíš klávesy prastarého klavíru,
které vydávají melancholické
tóny historie.
Ne, jsou to veselé tóny.
Je to láska,
koncert pro Tebe.
Neb hudba je dar.
Tak nakládej s ní,
jak máš.
Napijeme se na Tvé zdraví,
na štěstí.
S vínem je veseleji.
Polaskej se.
Plnými doušky vychutnávej.
Tak nakládej s ním,
jak máš.
Jako křídla ptáků,
tolik vznášíš se
díky daru svobody
někde v oblacích
v objetí nejbliží, nejmilejší.
Svobodně a volně.
Nakládej však s ní tak,
jak máš.
Slyšíš to?
To hraje hudebník nebeský tu písničku,
která jmenuje se život.
Teď hraje silně.
Teď zas je to jen potichoučku.
Sedíš v autobuse
na cestě z práce,
po skle stékají kapky
jarního deště.
V tom hluku města objev svoji
poušť.
Svoje tiché místo.
I tam zazní tóny.
Dává Ti dary,
o kterých se Ti ani nesnilo.
Zaposlouchej se.
Třeba teď.
Hraje tu písničku
pro Tebe.
Protože Tě má rád.
Jo? žeby :-D Díky.. Na básni se mi líbí, že dokáže vyjádřit to, co lze jiným způsobem vyjádřit těžko. A navíc...je otevřená, každýho osloví jinak. A někdy se stane, že člověk něco napíše a pak teprve zjišťuje, jak to myslel...a ono to sedí
tady je někdo básnické střevo , to je ale nálož,ten nepřítel jsem já
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.