Ne KVŮLI Tobě, ale DÍKY...

Vše bereš tak svobodně, s nadhledem. Dokážeš si věci uspořádat a víš, které jsou v životě důležité a které nikoliv. Tvá chuť a elán mne nabíjí energií. Bez přetvářky, bez křeče, bez stálého napomínání a vyčítání, což jsou věci, které dokáži znechutit pro mě i krásné věci. S lehkostí a úsměvem zapánena pro dobrou věc. Věci, které by mě bez Tebe nebavily, dělám najednou s chutí. Spoustu nových věcí mne tolik baví. Ne "musíš", ale "chtěl bys?" V tónu hlasu můžeme číst to samé. Říká to, co si myslí. Nejen že miluje, ale dává to najevo každým dnem v každé maličkosti. Můžeme se bavit o spoustě věcí, které vidíme třeba malinko jinak. A ve věcech, které najednou dělám tak rád se necítím, že bych dělal něco, co nechci. Zůstávám sám sebou - s Tebou.

Dělám to a to, chodím tam či tam ne kvůli ní nebo nim. Dělám to díky nim. Protože to dělám svobodně, baví mě to a sám to tak cítím. To je ta pravá komunikace lásky, pravé Slovo, které promlouvá. Zde se odráží svoboda a upřímnost. V lásce, která mluví v lidských vztazích, vidíme jistě tu největší a dokonalou lásku, lásku Boží. Takový je Bůh a lidé, kteří jdou po jeho cestě. A o to vždy šlo, o to jde a půjde vždycky.

Ne kvůli Tobě, ale díky Tobě, ...