Vinařovo dumání

Po dlouhé době jsem "chytl" nějaké nachlazení, tak dnes musím ležet. Má to svoje pozitiva i negativa, co si budeme povídat. A beru to tak, jak to prostě je. Mimochodem, za celý rok a půl, který jsem strávil pod studenou sprchou, kterou jsem se výhradně umýval, jsem nenastydl. A to přes dobře míněné varování okolí. Asi před čtrnácti dny jsem otužování po vlastním rozhodnutí přerušil a hle, nachlazení je tu. :-) Brzy se snad ke své ledové spršce vrátím.

To jen tak. Abych jen tak neležel, mohu napsat krátké aktuality z vinaření. Mám tu práci rád. Nyní probíhá stříhání vinic na všech frontách. K tomu lahvování - museli jsme doplnit zásoby. A nesmím opomenout stáčení vín z kvasnic a filtraci vín z bentonitů (bentonit či bentovín je takové přírodní čiřidlo - rozmíchává se do mladých či silně znečištěných vín; čiřidlo na sebe naváže volně plovoucí nečistoty a klesne s nimi ke dnu, pak se víno stáčí a filtruje). Když si v mínus deseti namáčíte prsty, občas zebe. Ale mě to většinou baví, protože se snažím dívat před sebe.

V létě nás čeká další událost, která nepřímo souvisí s vinařstvím, pokračováním, s dědictvím a odkazem předků. Jak jsem už zmiňoval v této rubrice, vnímám v práci vinaře rozměr duchovní. A pochopitelně rodinný. Ze zkušenosti mohu vypovědět, že u každé živnosti je do činnosti živnostníka zapojena celá rodina. Tím více u mého oboru. U zámečníka či tesaře je do práce vtažen výhradně odborník - živitel rodiny. U vinařství je to jiné - a to nese svá pozitiva i negativa. Možná trošku odbočím, ale chtěl bych se podělit o zkušenost - pokud například jeden z partnerů chce vykonávat živnost, měli by si oba uvědomit, že je touto činností a v budoucnu vždy bude, zasažena celá rodina. Tím více u vinaře. To má své náročné stránky. Ale i ty kladné - společná činnost, kde se každý z rodiny najde, rozvoj osobnosti u společné práce a vzájemná komunikace při ní je do života zkušeností k nezaplacení. Malé vinařství se  však navíc musí snažit zaujmout zákazníka - musí mít dílčí cíle a nápad - myšlenku k jejich dosažení.

My jsme se rozhodli profilovat jako rodinné vinařství, které vína vyrábí tradiční metodou, tedy bez chemie. Vím, že i tak je údržba a vývoj technologií, nádob a strojů velmi nákladnou záležitostí, ale pokud se daří vyrábět kvalitní vínko, což se nám, troufám si říci, vede, mělo by to být s Božím požehnáním aspoň trochu rentabilní. I když by člověk dle mého názoru neměl zůstat uzavřen jen ve svém jediném oboru, cítím, že v současné chvíli zaměřím své síly "vinařským" směrem. Nezavírám však vrátka i případné jiné (přesněji další) čnnosti, která se v budoucnu naskytne.

Plánů je spousta, budoucnost otevřená, ideálů a cílů taky dost. Ze všeho nejdůležitější všek je - a to si jsem naprosto jist - nesejít z Cesty. Při všech zásadních rozhodnutích zůstat na té cestě, po které kráčím. Je to otázka dní, měsíců a budeme po té cestě kráčet dva. A dá-li Pán, bude nás přibývat. Ale při všech těch roklinách, brodech a nehodách, při všech nabídkách jiných hlavních i vedlejších cest, nesmíme z té naší hlavní cesty sejít.

Ta hlavní cesta, po které chceme společně jít, je sice těžká, náročná a já to vím. Vede nahoru. Sice nahoru, což je makačka na svaly a plíce, ale vede do cíle. A kde je cíl, tam je motivace. A jsem si jistý, že ten Cíl za to všecko stojí.